Zesilovač je zařízení, jehož úkolem je zesilovat (zvětšovat) nějaký signál. Zesílení v elektronice může být napěťové, proudové nebo výkonové. V oblasti nízkofrekvenčních zesilovačů nás zajímá zesílení napěťových úrovní.
Napěťové zesílení je definováno jako
A = Uo / Ui [-,V,V] (1)
Zesílení je tedy bezrozměrné číslo udávající, kolikrát je výstupní signál větší než signál vstupní.
Velmi často se zesílení udává v jednotce nazývané "decibel" [dB]. Jde v podstatě pouze o převod do logaritmických souřadnic, které se mnohem lépe znázorňují např. v grafu. Zvláště v nízkofrekvenční technice se ihned projeví výhody jednotky dB, protože dynamika lidského ucha je velmi rozsáhlá a dokáže zachytit zvuky v rozsahu několika řádů. Zobrazovat v jednom grafu na společné ose jednotky, tisíce i statisíce by bylo prakticky nemožné. Převodem na dB je to velmi snadné a pohodlné.
Napěťové zesílení v dB je dáno vztahem
A = 20 log (Uo / Ui) [dB,V,V] (2)
Pokud se podíváte do katalogového listu, u většiny výrobců a integrovaných obvodů najdete parametry týkající se zesílení vyjádřené právě v dB. Jistě si je snadno převedete na zesílení podle vztahu (1). Pak budete schopni si sami upravit zesílení zesilovače podle svých potřeb.
Upozorňuji, že zvolené zesílení musí být vždy v "rozumných" mezích. V katalogovém listu najdete minimální zesílení, pro které je obvod stabilní. Také maximální zesílení není možné volit neomezeně. Pro velká zesílení bude zesilovač kmitat nebo budete slyšet i zesílené rušivé signály ze vstupu. Snažte se držet vámi upravované zesílení v rozsahu "desítek", max. "stovek".
Předpokládejme, že potřebujeme zesílit signál ze zařízení s efektivní výstupní úrovní 0,5 V. Chceme budit reproduktory s impedancí 8 Ohmů na maximální výkon 20 W. Z Ohmova zákona a vztahu pro výpočet výkonu zjistíme, že výstupní signál musí mít cca 13 V ef. Požadované zesílení je tedy 26 (asi 28 dB). Zesílení zesilovače podle schématu je asi 33. To je velmi blízká vyšší hodnota a zesilovač by zadanému požadavku vyhověl beze změn hodnot součástek.